Já a moji chlupatí kámoši

Venku je sníh a já řádím jako splašenej. Napřed jsem byl nesvůj z toho, že to mokrý, bílý co padá z nebe studí nejenom na packách, ale i na půdeli. Tak jsem chodil s napnutýma zadníma nohama a zadkem vystrčeným vzhůru jen aby se mi sníh nedotkl zadnice. Člověčiny z toho měli grotesku!!! Teď už mi sníh nevadí, naopak. Lítám jako torpédo, lovím poletující vločky a domů chodím jako sněhulák.

Čárlí na sníh prdí. Nebaví ho ani vločky, ani ho nebavím já. Pořád dělá jako bych vůůůůbec neexistoval. Přitom já na něj dorážím, skáču mu na hlavu, koušu (něžně) ho do ocasu, ale kdepak! Jeho Výsost mě buď ignoruje, nebo mi tak jednu výchovnou flákne. Ani venku se mnou nechce být. Když jdu za ním k lavičkám, on odejde. Když jdu za ním ven, on jde hned domů. Ale když jsem se vydal mimo zahradu a chystal jsem se na dobrodrůžo, tak to přiběhl a dal mi po čuni. Musel jsem pěkně k baráku.

Kámoším se sousedovic Mikim. To je asi dvouletej nalezenec. Ten courá po celý vesnici a je s ním pořádná sranda. Honíme se, on se mi schovává (nebo že by přede mnou prachal a nechtěl si se mnou hrát???), já ho hledám a jeho člověčinám vůbec nevadí, když si pro Mikouše dojdu až k nim domů. Prošmejdím jim bejvák, mrknu co tam mají pěknýho a zase jdu ven.

Další sousedi mají Mourka. Ten je starší a asi by chtěl kočičí bandě šéfovat. No ale zatím je tu široko daleko kápo náš Čárlí, tak má Mourek smůlu.

A o barák níž je Meggyna. To je taková stará kočičí lady. Už krapánek opelichaná, kastrovaná a moc srandy s ní není. Ale její panička dává na schody baštu pro všechny kočky a psy z vesnice, tak tam bývá docela dost chlupáčů. Já se tam cpát nechodím, ale Meggyny panička je moooc hodná babča a má všechny chlupáče ráda, tak si od ní někdy nechám podrbat kožíšek. Ji to potěší... no a co si budeme namlouvat, mě se to taky líbí.

V okolí jsou i psiska. No s těma já nekámoším. Za jedním plotem je Nelča. Taková psí veteránka. Chodím ji trošičku provokovat a producíruju se kolem plotu. Asi nemá ráda kočky nebo co, protože se může pos.. no fůůůj, no může se potentovat. A její člověčina vždycky říká "Počkej Alvouši! Jestli se Nela jednou dostane ze zahrady, natrhne ti prdel" Noooooooo, ještě se ze zahrady nedostala.

Za dalším plotem je jezevčík. A protože už je dost hluchej a skoro slepej, klíííďo mu vlezu na zahradu.

No a pak jsou tu vometáci co lítají volně. To mám štěstí, že patřím k Čárlímu, protože toho se bojí všichni psi v okolí.

Je tu prostě živo a vůůůbec se nenudím.